Voňavý čas plný očekávání je opět tady

A je tu zase adventní čas. Doba očekávání nejkrásnějších svátků roku. Čas zasněžených hor, chvojím a cukrovím provoněného domu. Babička s maminkou sice tvrdí, že by měly být tyto svátky pohodové, ale stejně nás honí, abychom pomohli s úklidem. Dáme se do toho všichni a za chvilku je hotovo. Táta s dědou pak louskají ořechy a musejí přitom zpívat. Prý aby jich moc neujedli. Nakonec sedíme všichni kolem stolu, v krbu tiše hoří dubová polínka, popíjíme lipový čaj, děda si do něj přidává i něco ostřejšího, a babička ulizuje vaječný koňak. Zdobíme perníčky, dospělí vzpomínají na svá dětská léta a na to, jak se oni těšívali na stromeček i dárky. My s bráškou nenápadně sdělujeme, co by nám asi měl Ježíšek nadělit. Rodiče i prarodiče se však shodují, že vlastně na dárcích vůbec nezáleží, Vánoce jsou spíš o tom, udělat si na své nejbližší více času. Já však vím, že se určitě něco z našich přání splní. A také si společně v Nedělní škole řemesel ve Stránském v sobotu 1. prosince 2018 užijeme Vánoční tvoření. Z přírodního materiálu si vyrobíme adventní věnce, dekorace, ozdoby a svícny, prohlédneme si farmu s ovečkami a dalšími čtyřnohými obyvateli. A určitě nebude chybět něco dobrého na zub. Nebo zajedeme do Jiříkova do Pradědovy galerie a prožijeme víkend se samotným Luciferem. Těch akcí ve městech i vesničkách je hodně, jen si vybrat. A tak maluji na perníčky hvězdičky a je mi se všemi v ten předvánoční čas moc dobře.