fbpx

Listujte si průvodcem



   
Jesenky
Jesenky
Jesenky
Jesenky
Jesenky
Jesenky
Jesenky
Jesenky
Jesenky
Jesenky
Jesenky
Jesenky
Jesenky
Jesenky
Jesenky
Jesenky

Originální produkty

Ochutnejte lasičku na divoko

Víte, jak chutná lasička na divoko, jezevčí steak či kukačka na šalvěji? Nebojte se, určitě nemusíte klást pasti nebo hledat myslivce, který by vám potřebné produkty opatřil. Stačí se stavit na bylinném ranči Majoránek v Horních Povelicích na Osoblažsku.
Pak zjistíte, že Lasička na divoko je jemně pikantní kořenící směs inspirovaná středověkou kuchyní a obsahuje jalovec, pepř čtyř barev, řebříček, bršlici, saturejku, koriandr, mletý česnek, jetelový květ. Okořeníte s ní hovězí, jehněčí, vepřové, kachní a husí maso, stejně jako zvěřinu, grilované sýry, smetanové omáčky či dipy. Jezevčí steak z nejrůznějších druhů mas či sýrů dostane svou nezapomenutelnou jedinečnou chuť po pelyňku černobýlu a dalších ingrediencí. I Kukačka na šalvěji je výrazná bylinková aromatická směs z dílny ranče. Nejzajímavější je to, že bylinky pocházejí ze zahrádky Barbory Bartecké, kde je pěstuje v souladu s přírodou. Za mnohými naopak vyráží na okolní louky, stráně či do jesenických lesů.
„Do směsí jsou přidávány pouze některé z bylin, které pěstuji u nás, nebo sbírám volně v přírodě. Většinou kvůli originalitě, nebo se nedají koupit tak, jak je já potřebuji. Viz květy pelyňku černobýlu, hrubé řebříčkové květy, květy jetele plazivého, pěťour maloúborný, bršlice kozí noha. Běžně dostupné bylinky se snažím kupovat v co nejvyšší kvalitě, včetně koření. Objem se zvětšil a nebyla bych schopna toto všechno pokrýt vlastní zahradou. Ale i přesto tam zůstává ten nádech tajemných přísad,“ říká Bára.
Barvami a vůněmi horských luk Jesenicka na okraji listnatých a smíšených lesů se Bára inspiruje při tvorbě čajů. Třeba směs Valštejnské louky obsahuje specifické byliny z luk okolo zaniklé obce Valštejn mezi dvěma údolími Zlatohorské vrchoviny. „V této ryzí krajině rostou specifické byliny Jeseníků, mezi něž patří i ty, které jsou použity ve směsi. Poměr jednotlivých bylin v tomto čaji vytváří opravdu prazvláštní vůni tajemných luk a přenášejí vás lehce rozjímat do minulosti,“ usmívá se bylinářka a hned dodává, že se na ranči specializují na zpracování bylin a jedlých rostlin, originální kulinářské produkty, koření, čaje a jiné zajímavosti. „Provozujeme gastroslužby, obchůdek s biopotravinami, lokálními a vlastními produkty, které se snažíme pěstovat na zahrádce permakulturně. Každý výrobek z naší produkce nám projde našima rukama od návrhu přes skladbu surovin, výrobu, balení, označení až po distribuci.“
Jak chutnají osoblažské produkty v režii držitele ocenění za „gastro Bylinné kulinářství“ – Originální produkt Jeseníky mohou zájemci zjistit v Pivním vagónu historického parního vlaku Osoblažka, který bylinkový ranč provozuje. Základ mají v lokálních potravinách místních výrobců, doplněné jsou o bio potraviny, zeleninu i ovoce a dokořeněné samozřejmě jejich originálními kořenícími směsmi. „A slyšeli jsme samou chválu, což nás těší. Zpětná vazba je ohromná, lidé jsou spokojeni a my máme smlouvu ještě na několik dalších let,“ podotýká rančerka a kuchařka zároveň.
Chovatelem zvířat, nejlepším přítelem koní na ranči a všestranným řemeslníkem je Stanislav Kocián. Je to prostě nepostradatelný muž v domě. Jak sám říká, vyrostl v trampské rodině, kde férovost, péče o krajinu, zvířata, úcta a respekt k lidem bylo nepsaným zákonem. „Přírodě jsem zůstal věrný, trampským zásadám také a po letech se opět vracím k ručním pracím i ke zvířatům. Kůň je nádherné zvíře, bytost a přítel, který mne nechá kochat se krajinou ze svého hřbetu,“ doplňuje rančer.
„Pocházíme z Ostravska. Sudety jsou místem, kam jsme rádi jezdili hledat klid, inspiraci pro tvorbu, vnímat atmosféru ducha doby, který je zde stále cítit. Po čase jsme tu zakoupili staré stavení s velkou historií a obnovujeme ho zpět k životu. Podařilo se nám vytvořit zázemí pro svou práci, obživu a našli nová přátelství. Prostě jsme zapustili kořeny. Jen si přeji, abych kolem sebe viděla více neposekaných trávníků, nejen ten náš, více jezírek z dešťových vod, pítka pro ptáky, ovocné stromy v zahradách. Rádi v našem obchůdku na ranči nebo třeba na kolejích Osoblažky přivítáme každého, kdo přemýšlí nad tím, že ochrana životního prostředí spočívá na našich talířích a v našich domech,“ zve na ranč stavební statička a projektantka, tanečnice a hudebnice, bylinářka, kulinářka, zahradnice a obchodnice Bára. Neváhejte a prostě se do Horních Povelic vydejte. Čeká vás festival chutí!

Speciality z Majoránku. Foto: Archiv Barbory Bartecké

Speciality ochutnáte na kolejích v Pivním vagónu Osoblažky. Foto: Archiv Barbory Bartecké

Živá voda Schaumannovka z Karlovic

Víte, kam šel Jiřík z pohádky Karla Jaromíra Erbana O ptáku Ohniváku a lišce Ryšce pro živou vodu. Ne? My ano. Do Karlovic. Pod názvem Živá voda – Schaumannovka se skrývá minerální pramenitá voda s vyváženým obsahem všech minerálů. Vyvěrá z hloubky 42 metrů a to z „pátého patra podzemních vod“. Voda má pH stejné jako lidská krev, je tedy slabě zásaditá, a proto je označována za živou vodu. Přibližně 70% tělesných tekutin v našem organismu totiž tvoří voda. Je důležitým prvkem pro zachování zdraví člověka. Její živost se pak stanovuje pomocí stupnice pH. A pH Schaumannovky je 7,45, což je slabě zásaditá voda a splňuje tak kritéria živosti vod. Koupíte ji v rodinném rekreačním středisku – pensionu Schaumannův Dvůr. Ten najdete v klidném místě u lesa v obci Karlovice ve vzdálenosti asi pěti kilometrů od podhorského města Vrbno pod Pradědem.

Foto: www.regionalni-znacky.cz

viola_s_tuzkou_100Majitel penzionu Kamil Schaumann vám při ochutnávce prozradí hned dvanáct důvodů, proč tuto minerální vodu pít. Dokáže totiž nastartovat organismus, předcházet kardiovaskulárním nemocem, snižuje bolesti hlavy a člověk, který ji pije, je také veselejší!

Nedělní škola ve Stránském

Navštívíte-li manžele Křenkovy ve Stránském v kterémkoliv ročním období, vězte, že se v příjemném a útulném prostředí jejich Nedělní školy tradičních řemesel nebudete nudit. Nenechte se odradit názvem školy. Původně ve Stránském totiž chtěli zájemce učit péct chleba, plést košíky, plstit vlnu, batikovat nebo síťovat jen v neděli, ale odezva byla tak velká, že do Stránského jezdí malí i velcí návštěvníci každý den. Zejména ti menší si rádi prohlédnou i farmu s ovečkami, koňmi a krávami. A také pohladí čtyřnohé kamarády briardy, kteří jsou příjemnými společníky při procházce nové Pastýřovy naučné stezky. Vede kolem Křenkova obydlí a na informačních tabulích přináší zajímavé informace o chovu ovcí plemene Valaška. Hlavní náplní Pastýřovy naučné stezky je praktická část, kde má každý návštěvník možnost vyzkoušet si zpracování vlny a vyrobit si vlastníma rukama něco dle své fantazie. Volně přístupná je česačka vlny, kolovrat i pomůcky k plstění. Vše doprovází jednoduchý návod jak na to a kdo si neví rady, může požádat o radu ochotný personál.

Nedělní školu ve Stránském vyhledávají především rodiny s dětmi. Foto: archiv Nedělní školy ve Stránském

Nedělní školu ve Stránském vyhledávají především rodiny s dětmi. Foto: archiv Nedělní školy ve Stránském

 

viola_s_tuzkou_100Stránské v Jeseníkách objevují rovněž hosté ze zahraničí. Třeba chovatelé ovcí z Rakouska projevili zájem o výuku zpracování vlny. Nedělní školu tradičních řemesel navštívili i mladí lidé z Ameriky. Život na farmě v Jeseníkách se jim natolik zalíbil, že jsou stále v kontaktu s Vlaďkou Křenkovou na Facebooku. Mimochodem, paní Vlaďka všechny aktuality pravidelně na svém profilu zveřejňuje včetně fotografií. Doprovodné texty píše v češtině i angličtině. Rodina příznivců milých lidí ve Stránském se stále rozšiřuje. Přesvědčte se o tom i vy a zajeďte se ke Křenkovým na návštěvu. Třeba se zrovna bude v pravých kachlových kamnech dopékat voňavý chléb…

 

Sklářská huť Tomi

Pro bližší seznámení se sklářským řemeslem stačí zavítat do Mnichova – místní části Vrbna pod Pradědem. V malých rodinných hutích zde lidé obdivují ročně zhotovené repliky historického lesního skla – typického pro oblast Jeseníků. Je protkáno drobnými bublinkami. Návštěvníci se často zručných sklářů ptají, proč jsou karafy, vázy, tupláky, likérky či kalichy převážně světle zelené. Souvisí to s historií. V dobách dávných ve 14. až 16. století se totiž užitkové sklo vyrábělo přímo v lesích v pecích vytápěných bukovým dřevem. Když ho po určité době bylo na daném stanovišti už málo, hutě se přestěhovaly o kus dál.

Přijměte pozvání do rodinné sklářské huti Tomi v Mnichově.¨ Foto: archiv Euroregionu Praděd

Přijměte pozvání do rodinné sklářské huti Tomi v Mnichově. Foto: archiv Euroregionu Praděd

 

 

viola_s_tuzkou_100V mnichovské dílně Tomi své lesní výrobky vystavují přímo v dílně. Na poličce nechybí ani kuttrolf, který se těší velké pozornosti. Je tak důmyslně vyroben, že obsah z otevřené karafy jen tak lehce nevyteče. Má totiž hrdlo spletené z několika skleněných rourek a dokáží ho vyrobit jen ti největší sklářští mistři.

Kvalitní sýry z domašovské farmy

Domašovská farma ZD Jeseník své výrobky pravidelně prezentuje na podzimním festivalu gastronomie a nápojů Olima v Olomouci. Zatímco v roce 2014 na této prestižní přehlídce získala certifikát Regionální potravina Olomouckého kraje za jogurt z kravského mléka, o rok později se úspěšně zařadila mezi osm oceněných produktů s prohřívaným sýrem Běla vhodným ke grilování. Zaměstnanci z domašovské farmy si z Olimy 2015 odvezli ještě jedno významné ocenění. Ze 105 nominovaných produktů přihlášených do soutěže o nejlepší výrobek Olomouckého kraje uspělo osmnáct a mezi nimi v kategorii sýrů zvítězil Keprníček z Domašova. Ušlehaný tvaroh s jogurtem, cukrem a čokoládou nebo vanilkou si oblíbily hlavně děti a zakoupit si ho můžete přímo v provozovně v Domašově. Ta se specializuje zejména na zpracování sýrů, másla, jogurtu a tvarohu. Ochutnat zde můžete například sýry s medvědím česnekem nebo bazalkou, pikantní kostky apod. V nabídce roku 2016 přibudou také kozí sýry. Domašovští zemědělci totiž zakoupili stádo koz. Je jich zhruba padesát, jsou krátkosrsté bílé a hnědé barvy. V zimním období, kdy už nechodí na pastvu, je přes den můžete pozorovat přímo ve stáji, spolu s ovečkami cigájemi a berany lacaune.

V roce 2016 přibudou v nabídce domašovské provozovny také kozí sýry. Foto: MTA

V roce 2016 přibudou v nabídce domašovské provozovny také kozí sýry. Foto: MTA

 

viola_s_tuzkou_100Nedostanete-li se při toulkách po Jeseníkách přímo do Domašova, jejich výrobky si můžete zakoupit v mlékomatu v Jeseníku, prodejní síti Selské pekárny nebo u pana Čapky, který má obchůdek ve Vrbně pod Pradědem naproti supermarketu Albert.

Na rodinné farmě ve Staré Červené Vodě

Kozí sýry z farmy Nýdrlů ve Staré Červené Vodě patří k nejkvalitnějším produktům Jeseníků. Však také v národní soutěži malých výrobců sýrů, která se každým rokem koná v Mikulově, v září 2015 získali první místo za kozí tvaroh. V kategorii zrajících sýrů za Chévre Rouge obdrželi místo druhé. Jak se sýr vyrábí a jak dlouho zraje? To vám rád povypráví a také názorně předvede hospodář Pavel Nýdrle, který se manželkou Hankou stará o třicetičlenné kozí stádo. Někteří, zejména dospělí návštěvníci, si troufnou i na dojení. A děti? Ty nejraději chodí do kurníku sbírat vajíčka, pampeliškovými listy nebo v zimě senem krmí králíky a v rybníčku u lesíku pozorují černostrakatá prasátka. Není divu, že do Staré Červené Vody přijíždějí hlavně rodiny s dětmi i na týdenní dovolenou. Na snídani jim paní Hanka upeče voňavý kváskový chléb, který si hosté namažou domácími švestkovými povidly nebo višňovou marmeládou. Chutná jim rovněž kozí jogurt, tvaroh a sýry.

http://www.kozifarmaunydrlu.cz/

Pavel Nýdrle se s manželkou Hankou stará o třicetičlenné kozí stádo. Foto: www.kozifarmaunydrlu.cz

 

viola_s_tuzkou_100Hanka Nýdrlová pochází z Jeseníků a její muž Pavel z Podkrkonoší. Mladí manželé dlouho hledali vhodný objekt pro jejich nový domov.  Díky inzerátu v roce 2011 objevili starý a dlouho neobývaný statek. Do jeho částečné rekonstrukce se pustili na začátku roku 2012 a v červnu se už stěhovali. Postupně v prvním patře vybudovali apartmán pro hosty, upravovali chlévy pro kozy a dál renovují jednotlivé části stavení. Touží ještě po zřízení jednoho apartmánu, protože zájemců o pobyt na rodinné farmě přibývá. Na přelomu května a června už bývají termíny pro letní prázdniny obsazeny. Hosté přijíždějí zejména z Prahy, Brna, Olomouce a Ostravy. Někteří malí návštěvníci dokonce přivážejí zvířátkům i suchý chléb a rohlíky. Na webu Nýdrlů si totiž už prohlížejí videa s malými kůzlátky a před cestou do Staré Červené Vody pro zvířátka přibalí do batůžku oblíbené pamlsky.

 

Kozí příběh se sýrem

Doslova v sýrovém království se ocitne každý, kdo se v Úvalně zastaví na farmě Šťastné kozy. Její majitelka Kristýna Šťastná před několika lety stála před problémem, zda se po rodičovské dovolené vrátí do zaměstnání, kde pracovala ve dvanáctihodinovém provozu. S třemi malými dětmi rozhodnutí padlo na podnikání na kozí farmě. A risk přinesl své ovoce. Kristýna Šťastná vyrábí na své farmě Šťastné kozy v Úvalně sýry, které chutnají.
Rodina založila farmu v roce 2013, kdy byla Kristýna doma s třetím dítětem. „Po dvou letech jsme přemýšleli, co dál. Absolvovala jsem obor kuchař číšník, ovšem směny na krátký a dlouhý týden jsou s dětmi nevýhodné a dost náročné. Měli jsme dva roky na to, abychom si ujasnili, jestli to má smysl, nebo stádo prodáme. Rozhod­nutí znáte,“ popisuje majitelka farmy s úsměvem.
Farmářka a sýrařka začínala doslova od píky a učila se za pochodu. Někdy metodou pokus omyl. „Sýry jsem začala vyrábět podle postupů na internetu. Pak jsem absolvovala různé kurzy a nakonec jsem jela do Kroměříže na pilotní kurz do mlé­kárenské školy. Vedl ho Josef Mrázek a ten mne naučil nejvíce,“ zavzpomínala na výborného pedagoga. „Ale samozřejmě pořád získávám nové zkušenosti a poznatky.“ Říká se, že od­vážnému štěstí přeje. Mladá farmářka to pociťuje na vlastní kůži. „Nejvíc mě baví, že jsem paní svého času, jsem pořád na čerstvém vzdu­chu a stále se učím něčemu novému,“ vyjmenovává výhody své práce. Zároveň přiznává i negativa. „Ubíjející je papírování, zahrnující řadu hlášení, vyplňování formulářů, zapisování a podobně.“
Kozí farma v Úvalnu si zakládá na čerst­vých a chutných výrobcích, za nimiž stojí poctivě odvedená práce a taky to, že jsou kozy denně na pastvě v ohradách na čtyřech hektarech. „Naše mléko, tvaroh a jogurty jsou bez příchuti. Sýrů je celkem šest druhů, ochucené jsou buď ořechem, medem, bylinkami nebo medvědím česnekem,“ říká farmářka. Z mléka na kozí farmě zhotovují sýry čerstvé, zrající, tvrdé. A také jogurt a tvaroh. Za čerstvý sýr získala Kristýna Šťastná první místo na Festivalu sýrů 2017 v Mikulově.  A koncem října 2017 obdržela certifikát Jeseníky originální produkt, který výrobkům z kozí farmy Úvalno udělila Asociace regionálních značek ve spolupráci s místní akční skupinou Horní Pomoraví.
Stádo tvoří přes pět desítek hlav, z toho bývá polovina do­jících koz. Kromě potravinových produktů vyrábí na farmě z kozího mléka také mýdla, a kdo by chtěl všechno vidět na vlastní oči, může se na statku ubytovat. „Šťastné jsou u nás nejen kozy, ale celá rodina, což vyplývá nejen z našeho příjmení,“ usmívá se Kristýna.

Foto: http://www.regionalni-znacky.cz

 

 

Ennea je řecky devítka

I v dnešní uspěchané době čas od času zatoužíme po útulném místě a šálku voňavé kávy. V Jeseníku oázu klidu, kde vám k černému moku přinesou specialitu vlastní výroby, najdete v Ennea caffé. Sídlí v domě z roku 1835. V interiéru s okenními klenbami z neomítnutých cihel, které řemeslníci objevili náhodou, i stropem z původních trámů je zřejmý obdiv ke zručnosti původních stavitelů. Bar-pult vznikl ze starých cihel získaných při budování výlohy, dřevo z původní podlahy a stropu posloužilo ke zhotovení okenních parapetů. Místo k setkávání, k diskusi, získávání poznatků i nových přátel.
Příběh této kavárny je neobyčejný. Ennea znamená řecky devět a je vzpomínkou na tatínka, který vařil svým kamarádům a vůbec všem kolemjdoucím moc rád kávu. Jeho rodiče utekli z občanskou válkou zmítaného Řecka a usadili se před sedmdesáti lety v Československu.

eneacafe

Posedět u kávy je možné i venku. Foto: Archiv Ennea caffé

V příjemném prostředí si zákazníci vychutnají lahodnou kávu i skvělé zákusky, na něž Ennea získala certifikát Jeseníky – originální produkt. V Devítce pečou podle původních receptů. Například nadýchané tvarohové koláčky slezské psaníčko. Nabídnou také šlehačkový věneček či karamelovou trubičku. Jejich výrobky jsou z místních surovin. Mouku nakupují z mlýna v Písečné, tvaroh a jogurty v místním zemědělském družstvu, žitnou mouku ve Starém Městě. A třeba bezlepkový makový dort přezdívají Supíkovický, protože je z máku vypěstovaného v nedalekých Supíkovicích. Vyžádat si můžete krajíc žitného kváskového chleba nebo obloženou housku se šunkou a goudou a zeleninou, vege housku s rukolou a rajčaty. A pokud vám nechutná káva s kofeinem, pak vám tu uvaří pravou špaldovou.

enea

Nabídka pro mlsné jazýčky je svádivá. Foto: Archiv Ennea caffé

Žízeň zaženete domácí limonádou. Sirupy Fructusterrae z Rýmařova jsou skutečně plné ovoce a chuti. Jejich základem je převážně ovoce a plody sbírané ručně na jesenických kopcích, v místních sadech a zahrádkách… Najdete tu rovněž koutek s regionálními lahůdkami. Šípkové sirupy a džemy z Jeseníku, rakytníkové šťávy, chytré ovoce z Hané, Medovinu z Nízkého Jeseníku. Lidé do kavárny přicházejí také za kulturou. Promítají se tu třeba filmy v rámci festivalu Severský filmový podzim a Severská filmová zima či Jeden svět, pořádají autorská čtení, přednášky nebo koncerty.

viola_s_tuzkou_100Podobnou nabídku má také kavárna U Jana na nádvoří zámku Jánský Vrch v Javorníku, kde v létě zvou návštěvníky do letního kina. Ve Vidnavě navazují na tradici v Didier caffé. Její název je odvozen od bývalé šamotárny Didier – Werke. Kavárna tak malinko připomíná zašlou slávu místního průmyslu.

Nový život starého statku

Vdechnout nový život starým budovám nebývá jednoduché, snadnější je postavit něco zcela nového, moderního na zelené louce. Zdeněk Adamec s týmem se však rozhodl pro obtížnější variantu a doslova z ruin historického statku v obci Razová vystavěl moderní Centrum Slezská Harta. Rekreační komplex na břehu stejnojmenné vodní nádrže, která je rozlohou devátá největší v republice, poskytuje nyní zázemí pro školení, odborné kurzy, semináře, výchovně vzdělávací akce, firemní akce i rodinné oslavy. Pro individuální i skupinovou rekreaci nabízí po celý rok dvaadvacet lůžek s možností přistýlek. Podařilo se vyřešit i výtahy, takže je centrum postaveno jako bezbariérové. Bez problému ho využívají lidé na vozíčku či jinak pohybově indisponováni.
Návštěvníci mají k dispozici krytou pergolu s grilem, venkovní posezení s udírnou, wellness s vířivou vanou, saunou, dřevěnými vanami, které poskytují relaxační koupel doplněnou speciální vzduchovou perličkovou lázní, masážemi a odpočívárnou. Kvalitu poskytovaných ubytovacích i stravovacích služeb garantuje značka Jeseníky – originální produkt.

Centrum Slezská Harta. Foto: Archiv Centra Slezská Harta

O tom, že k opravám tu přistupovali srdcem svědčí využití místního specifika – Razovských tufitů. Tufity vznikly ze sopečného materiálu vyvrženého z nedaleké sopky Velký Roudný a je doloženo, že se zde těžily po dobu asi 800 let. Z měkké a dobře zpracovatelné horniny si obyvatelé vyráběli necky, žlaby, schody, používala se jako stavební materiál pro mosty, veřeje, silniční a zahradní sloupy, mlýnské kameny, náhrobky, podstavce, podezdívky a podobně. Sloužila při stavbách slezských kostelů a hradů. Postaveny jsou z nich i arkády Bruntálského zámku. I v Razové se s tímto materiálem setkáte na každém kroku. Najdete tu například mohutnou ohradní zeď, která byla postavena z tufitových kvádrů na ochranu přilehlé komunikace před bočním sesuvem. Místa jsou označena tabulkami a podrobným popisem, takže je nemůžete minout. V Centru Slezská Harta je uvidíte v části zrekonstruovaného statku, kde byly použity na stěny, schody do sklepa, ale také v exteriérech.

Dřevěné vany ve wellness centru. Foto: Archiv Centra Slezská Harta

Blíže o vulkanické činnosti v Nízkém Jeseníku se dovíte při procházce po pětadvacet kilometrů dlouhé naučné stezce. Tabule podrobně popisují vulkanickou činnost, která zde vrcholila na počátku čtvrtohor, z geologického hlediska tedy nedávno. Projdete se po vulkánech, lávových proudech a dalších místech, která s vulkanickou činností souvisejí. Podrobné informace poskytuje patnáct tabulí a na značených trasách je umístěno deset odpočívadel.

Razovské tufity. Foto: Archiv Centra Slezská Harta

 

Džem hodný královny

Společnost Supremus je malá firma sídlící v Rýmařově na rozhraní Nízkého a Hrubého Jeseníku. Ručně zde vyrábí pod značkou Fructusterrae džemy i sirupy ve výběrové kvalitě z ovoce, které roste v jesenickém regionu. Kromě borůvek jsou to i jahody, brusinky, divoké třešně, lesní jahody, maliny, meruňky, černé jeřabiny, lesní ostružiny, rakytník, černý a červený rybíz a višně.
Spoluzakladatelka firmy Zora Hajek lesní plody ráda sbírá při svých procházkách po Jeseníkách. Z ovoce speciálním, dnes téměř zapomenutým, postupem podle velmi starých receptur vaří úžasný džem nezaměnitelné chuti. Znají ho labužníci nejen v České republice, ale i v Japonsku, na Thaj-wanu, v USA, Francii, Dánsku, Rakousku, Velké Británii, Německu, Hong Kongu, Španělsku a dalších zemích.
„Jen pro srovnání – podle směrnic Evropské unie je džem směsí ovocné dřeně, cukru a vody o vhodné rosolovité konzistenci a k jeho výrobě musí být použito minimálně 350 gramů ovocné dřeně na jeden kilogram hotového výrobku a v případě džemu výběrového 450 gramů. Džemy fructusterrae jsou směsí ovoce a cukru. Žádnou vodu do nich nepřidáváme, protože to by se babička musela v hrobě obracet. Při jejich výrobě je použito asi 1,5 kilogramu ovoce na jeden kilogram hotového výrobku, žádná e-čka, chemie, náhražky, barviva,“ vysvětluje producentka výrobků.
Jejím mottem je, že džem můžete nabídnout své babičce, tchýni i anglické královně. Za svou kvalitu a chuťové vlastnosti získal prvenství v Soutěži o regionální potravinu Moravskoslezského kraje a rovněž nese značku Jeseníky – originální produkt.
„Původním povoláním jsem makroekonomka. V Německu jsem pracovala jako investiční poradce privátní klientely. V roce 1993 jsem přišla do České republiky a spoluzaložila společnost Supremus. Vždy jsem chtěla vytvořit něco hmatatelně užitečného, prospěšného. A česká manufaktura, vyrábějící z českých zdrojů ve špičkové kvalitě, prostě prospěšná je,“ dodává Zora Hajek.

Džemy Zory Hajek nesou značku Jeseníky – originální produkt. Foto: www.regionalni-znacky.cz

CzechTourism