Dny se krátí, stromy se halí do barev a příroda se pomalu chystá na zimní spánek. Ovšem o prodlouženém víkendu si ještě užijete nejednu akci. Na 66. ročník střelecké soutěže O cenu Pradědu zvou v sobotu 26. října 2024 myslivci z Vrbna pod Pradědem. Uskuteční se na střelnici v Mnichově. Těšit se můžete na tradiční mysliveckou kuchyni. Součástí bude dobrovolná sbírka, určená pro postižené letošní povodní v oblasti Vrbna pod Pradědem. Začátek je v 9 hodin.
V Krnově na Cvilíně v poutním kostele Povýšení svatého Kříže a Panny Marie Sedmibolestné se v sobotu 26. října koná Svatohuberská pouť. Zahájí ji troubená mše se zpěvy. Hudbu zajišťují trubači Lesní správy Jeseník, zpěv pak sólisté Krnovského chrámového sboru sv. Martina. Trubači mají po mši připravený koncert. V poutním domě ochutnáte speciality ze zvěřiny.
Prodloužený víkend 26. - 28. října 2024 na hradě Sovinci patří slavnostnímu ukončení sezony. Na akci Sokolnické lovy aneb o zábavu nebude nouzi se představí divadelní a šermířská skupina z Ostravy, Divadlo bez střechy, další skupina s Rytířským turnajem a další. Pro děti zahraje loutkové divadlo Kašpárkův svět. A co by byly Sokolnické lovy bez sokolníka? Ten ukáže něco ze sokolnického umění a leteckých ukázek. Na nádvořích ve stáncích uvidíte výrobky dřevěné, keramické, umělecké, kožené, voskové i voňavé. Také slané, sladké, horké i studené. A ti šikovní si třeba vyrazí vlastní sovineckou minci, ukovají něco v kovárně nebo si vyrobí svíčku.

Máte rádi archeologii a rádi odhalujete tajemství minulosti? Každoročně třetí sobotu v říjnu se koná mezinárodní den archeologie. Na zámku v Bruntále ho můžete prožít v sobotu 19. října 2024 od 13 hodin. Bude stačit sestoupit pár schodů do sklepů zámecké věže, kde pod středověkými klenbami všechny čeká bohatý program.
Odpoledne plné přednášek a workshopů pro všechny věkové kategorie Umění v čase vás přenese mezi pravěké umělce nástěnných maleb či představí um středověkých cínařů. Seznámíte se tak s prací středověkých iluminátorů, vyzkoušíte si namalovat svou vlastní nástěnnou malbu, či pěkně z blízka omrknete Ötziho tetování. Program zakončí interaktivní představení Povídání o pejskovi a kočičce od Josefa Čapka v podání divadla SemTamFór. Děti uvidí pohádkovou klasiku o tom, jak pejsek a kočička pekli dort a zažívali spoustu veselých příhod.
Akce je vhodná pro děti i dospělé a vstupenku na divadelní představení je již v tuto chvíli možné zakoupit na pokladně zámku Bruntál. Den archeologie bude nezapomenutelným zážitkem pro malé i velké milovníky archeologie a umění.

Cyklus přednášek a exkurze na téma Cesty ke kořenům Jesenicka a jeho živých projektů se uskuteční v Tančírně v Račím údolí v Rychlebských horách v sobotu 12. října 2024 od 13 hodin. Akce se koná při příležitosti 25 let Hnutí Brontosaurus Jeseníky.
O desítce projektů a výročí 25 let Hnutí Brontosaurus Jeseníky bude hovořit předseda hnutí Tomáš Hradil. Michaela Neubauerová připomene historii a záchranu Tančírny, Pavel Macháček vystoupí na téma Zmizelé Jesenicko. Od Pavla Nováka se dozvíte o osadě Zastávce, která (ne)zanikla a zároveň se s ním vydáte na prohlídku této osady.
Hnutí Brontosaurus Jeseníky, které dnes pokračuje jako Brontosaurus Sleszko z.s., má za sebou dlouhou historii při obnově pramenů a památek, které byly po druhé světové válce opuštěné a zničené. Tato práce přispěla například k záchraně secesní Tančírny v Račím údolí, k vytvoření naučné Stezky Vincenze Priessnitze nebo k záchraně bezmála tří desítek drobných památek. Program Cesta ke kořenům je symbolem spolupráce mezi lidmi, kteří mají tento region rádi a oslavou radosti z péče o přírodu a kulturu, která je důležitá pro identitu tohoto regionu a pro příjemný život v něm.

Na letošní rok připadá 330. výročí narození a 250. výročí úmrtí barokního malíře a janovického rodáka Jana Kryštofa Handkeho, který žil v letech 1694 až 1774. Rýmařovské muzeum k tomuto jubileu připravilo několik akcí. V sobotu 5. října se můžete s touto osobností seznámit na výstavě obrazů, fotografií a historických předmětů s názvem Barokní malíř Jan Kryštof Handke. Janovický rodák.
Její vernisáž se koná od 16 hodin v Galerii Octopus rýmařovského muzea. Úvodní slovo bude patřit třem odborníkům - Leoši Mlčákovi, Františku Zehnalovi a Michalu Vyhlídalovi. Na čtvrtek 17. října je plánovaná přednáška Ladislava Daniela z Univerzity Palackého v Olomouci o životě a díle J. K. Handkeho. Ve čtvrtek 7. listopadu bude o životě a díle J. K. Handkeho v kontextu mikroregionu Rýmařovska hovořit Leoš Mlčák. Komentovaná prohlídka výstavy vedená Michalem Vyhlídalem se uskuteční ve čtvrtek 21. listopadu. Všechny doprovodné akce začínají v 18 hodin.
Dílo J. K. Handkeho můžete vidět na severní Moravě, v Čechách a jižním Polsku. Nejvýznamnější díla jsou umístěna v řadě olomouckých chrámů a na Hradisku, v Opavě, Jívové, Hradci Králové, Šternberku, Velkých Losinách i v rýmařovských svatyních. Zvláštní místo v mistrově tvorbě má výzdoba na univerzitě ve Wroclavi. Výstavu, která potrvá do 24. listopadu 2024, a doprovodný program umožnila finanční dotace Ministerstva kultury ČR a města Rýmařova a koná se ve spolupráci s Římskokatolickou farností Rýmařov.
V Galerii Pranýř je do 27. října 2024 vystaven soubor fotografií rýmařovského autora Miroslava Glacnera Kostely krásné a vzácně otevřené II, na nichž jsou zachyceny kostel sv. Maří Magdalény v Horním Městě, kostel sv. Kateřiny Alexandrijské v Rešově, kostel sv. Václava ve Skalách, kaple Nejsvětější Trojice ve Stříbrných Horách a kostel sv. Antonína Paduánského v Tvrdkově.

Letošní Svatováclavský koncert dvou pěveckých sborů se uskuteční v sobotu 28. září 2024 od 15 hodin v kostele u Kobylího rybníka v Bruntále. Smíšený pěvecký sbor Bruntál kromě chorálu Svatý Václave zazpívá další skladby českých i zahraničních autorů, a to jak a capella, tak s instrumentálním doprovodem. Dirigovat bude Jiří Šikula.
Smíšený pěvecký sbor dospělých Vox montana, sbor existující pod Základní uměleckou školou v Rýmařově, předvede svůj program pod taktovkou Jiřího Taufera. I tento sbor zde předvede svůj program. Na závěr slavnostního koncertu zazní skladby v podání obou sborů.
Po skončení koncertu budou pro zájemce zpřístupněny prostory kostela, kam se lidé běžně nedostanou. Jedná se zejména o prostor pod kostelem zvaný zimní kaple. Prohlídku doplní o informace člen Klubu za starý Bruntál Pavel Rapušák. V rámci této výjimečné prohlídky se lidé budou moci zúčastnit ankety, jak prostor této kaple využít. K nahlédnutí budou rovněž knihy narození, svateb a úmrtí ze čtyřicátých a padesátých let.

Zajímá vás historie a nejnovější objevy památkářů? Pak vás zprávy z jednoho z nejstarších českých měst určitě nezklamou. I archeology nálezy na území Bruntálu neustále překvapují. Nedávno v sondě ve svahu pod bruntálskou baštou v Partyzánské ulici objevili příkop, který mohl být součástí městského opevnění ve druhé polovině 13. století, tedy v době, kdy bylo město založeno. Přibližně z té doby zde byly nalezeny keramické střepy a další drobné předměty.
Pozůstatky hradeb, které archeologové odkryli mezi panelákem a baštou, jsou sice mladší, ale i tak jde o mimořádný nález. Měly totiž neobvyklé konstrukční řešení. Přibližně stejně stará a tehdy podobně významná města v regionu, jako jsou Hlubčice v Polsku a Krnov, byla chráněna dvoumetrovými zdmi, doplněnými systémem půlválcových věží. Aktuální nález na Partyzánské ulici tyto vlastnosti nemá. Hradební zeď je široká pouze 85–90 centimetrů a k jejímu vnitřnímu líci jsou přiloženy hranolové pilíře. Zřejmě tedy šlo o hradbu s ochozem na obloucích, tedy stavební typ, který nebyl pro české země ve středověku obvyklý. Jak uvedl František Kolář z Národního památkového ústavu v Ostravě, byl tento druh staveb typický spíše pro některé oblasti v Německu. Je pravděpodobné, že hradba je z konce 15. nebo přelomu 16. století.
Archeologové zde objevili rovněž důkazy o tom, že součástí předpokládané hradby s ochozem na obloucích byla původně půlválcová věž, která hradbu předstupovala, a v interiéru měla kruhový nebo oválný půdorys. Později zřejmě byla nahrazena baštou, která zde v torzu stojí dodnes. Bašta v Partyzánské ulici je významnou historickou stavbou města Bruntálu, které se řadu let snaží zpřístupnit ji veřejnosti. Aktuální archeologický výzkum byl zapotřebí kvůli plánované rekonstrukci bašty.
Také objev cihlářské čtyřkanálové žárové pece na louce mezi městským parkem a Starým Městem patří v kraji k archeologickým unikátům. Tento typ je charakteristický pro raně industriální formy cihlářské výroby. V českých zemích se nacházely takových objektů stovky, ale dochovaly se jen výjimečně. Bruntálská cihelna byla v různých fázích vývoje schematicky zaznamenána v katastrálním plánu z roku 1836 a dalších mapových podkladech, její skutečnou podobu ale odhalil až současný archeologický výzkum. „Pečlivě identifikované části bývalé cihelny, její vnitřní uspořádání a základy stavby se v budoucnu mohou stát zajímavým turistickým cílem. Nyní nás čeká rozhodnutí, jak základy tohoto historického objektu zakomponovat do nově budované čtvrti města. Poté bude moci být připraven projekt, který připomene část cihlářské výroby na území našeho města,“ řekl k nálezu cihelny místostarosta Bruntálu Petr Rys.