Krása, která nám leží přímo u nohou…

Letos si žádný náruživý lyžař nemůže ani na chvíli stěžovat. Naše jesenické hory jsou obtěžkány přejícími huňatými peřinami přírodního i technického sněhu. Pracovití lidé kolem sjezdovek a rekreačních areálů se obětavě, ve dne v noci, starají o to, aby všichni milovníci zimních sportů, turisté byli s jejich službami spokojeni. „Škoda, že jim není více vidět do tváře...“ Často dlouhé hodiny odevzdaně a vytrvale mrznou u vleků.  Ale co více si mohou přát než nedočkavé fronty na dolním svahu? Snad pořádně horký čaj s příchutí nějaké tekuté dobroty.

Zato v podhůří našich vydatně zasněžených jesenických hor, pod sladkými mléčnými svahy a rozlehlými stráněmi, jsou zejména starší lidé už docela unavení věčným zápasem se sněhovými jazyky, nezdolnými bariérami a kyprými závějemi. Donekonečna musejí uklízet kolem svého stavení. Jako kdysi dávno. Odhodlaně vzít do rukou širokou lopatu, vlastnoručně vyrobený odhrnovač, koště a …pořádně vše odházet a vyčistit. V posledních dnech jim bohatě pomáhá předjarně přející, stále odvážnější sluníčko. Hladově ukusuje sněžnou náladu kolem nás a zimní radost posílá ve sněhových potůčcích hodně daleko… Až k samotnému moři! Jakmile k němu v létě dopluje naše dovolená, přivoníme k jeho mazlivým vlnám a možná v jejich zrcadle znovu spatříme onu dnešní křehkou zimní krásu našich jesenických hor.

„Není to báječné…?!“

Inu, dosyta a posledního okamžiku si spolu užívejme letošních darů laskavé Paní zimy. Dokud zůstává s námi, s pokorou obdivujme její podmanivě sošnou krásu a průzračnou krajinnou dokonalost, které nám leží přímo u nohou….