Neobyčejně obyčejní lidé

Stává se, že při pobytu na hradě Sovinci potkáte člověka, který rozhodně nevypadá jako návštěvník. Něco někam nese, někam právě spěchá, uklízí, chystá lavičky a pak se v parnu potí ve středověkém kostýmu. Potom kontroluje vstupenky u brány, prostě přikládá ruce k dílu tam, kde je to zrovna nejvíce zapotřebí. Na krku se mu často houpe cedulka pořadatel. Ale na hradu bývá i v době, kdy je pro veřejnost uzavřen. To se bez nároku na odměnu podílí na nezbytné údržbě této významné kulturní památky. Zametá, stříhá přebujelou zeleň, hrabe listí a suchou trávu, natírá dřevo i železo. „Chtěl bych jim za všechny ty hodiny odpracované zdarma při péči o hrad vyjádřit úctu, respekt a především jim všem poděkovat,“ říká kastelán Sovince Michal Koutný. Bez dobrovolníků, kteří sem přijíždějí z celé republiky a pracují třeba v lékárně, na poště, jako sociální pracovník nebo voják, by se prostě neobešel. Stát se jedním z nich může kdokoliv, koho láká, a se všemi ostatními spojuje, jedno neobyčejné místo. Hrad Sovinec!