Mám ráda zázračné proměny jesenického léta…

Mám ráda voňavé špičky horkého léta na probouzejícím se horizontu. Zrovna včera nad ránem jsem bosou nohou nepozorovaně vklouzla do naší milované zahrádky v blízkosti spícího lesa. Dozrávající rajčata. Vábivě baculatá bříška nasládlých dýní. Střapce něžně bílého a sytě červeného rybízu. Ještě pár nedělních jahod a malin do dlaně. „Té svůdné vůně kolem…! Na travnatém koberečku zatím roní rosa své noční tajemství.“ Rovnám si záda a na vzdálených oblých horách vnímám štíhlou televizní věž vévodící Pradědu.

Mám ráda vyšlapané lesní cestičky a schoulené stezky vedoucí stále výš a výš. Až se kradmo dotknou kudrnatých obláčků bohatých na ztracené ovečky, které si vybavuji z našeho křehkého dětství. Stačí se jen ponořit do vysoké trávy a nečinně pozorovat pohybující se svět nad námi. Vše se mírně, neustále otáčí a proměňuje. S nadějí, že co včera bylo ještě smutné a těžké, může být dnes veselé a povzbuzující.

Mám ráda pravé žhavé poledne zalité natěšeným sluníčkem. Na barvité louce donekonečna bzučí neúnavné včelky zlehka dosedající na houpající se poháry kyprých květů. „Tady bezstarostně poletuje beruška… Najednou lačně rozevírá svá křehoučká křidélka a radostně zamíří, jak jsme si přávali, přímo do nebíčka…“ A těch pestrobarevně naparáděných motýlů! Jako na módní přehlídce.

Mám ráda vrcholící léto, v němž se příroda a krajina lehoučce proměňují. „Zvolna se začínají kouzelně zabarvovat koruny stromů. Na počkání dozrává sladké ovoce, jablka, hrušky, švestky, borůvky, ostružiny. A taky ohněm zářící jeřabiny…“ Lidé se spokojeně vracejí od moře volných dnů a ostrovů klidu a odpočinku. Možná jim trochu uniká naše jesenická, každodenní všední krása, kterou kolem nás pocukroval talentovaný básník. Skrčená a naježená strniště zdobí mohutné válečky pečlivě svinuté z čerstvé slámy. Dar obilí a lidské práce spěchá pod střechu. Zahrádkáři vykopávají brambory k obědu. K neutěšení rozdováděné děti si pomalu vkládají do zapomenutých školních batohů zbrusu nové pastelky a barvičky.

Mám ráda letní střídání stráží v přírodě. Úrodou obtěžkaného léta s přicházejícím netrpělivým podzimem. „Každý prohřátý den se mlčky zkracuje o dvě minuty a dloužící se noc nás hladí chladivým závojem.“ Milované Jeseníky se plynule a svátečně odívají do přitažlivých barevných tónů a lehkých odstínů. Letní turistika se nepozorovaně proměňuje v melancholické toulky časem. „Odvážné léto začíná svádět nevinný podzim…Ještě můžeme spolu prožít tolik osvěžujících výletů a lesních procházek! Stačí se jen pořádně nadechnout a směle vykročit...“