Navštívit Stříbrný důl v Horním Městě, nechat se obklopit jeho krásami a mnohé se dozvědět, můžete v sobotu 29. března 2025. Projdete na Staré patro, odtud sestoupíte po žebřících na Petrův obzor. Obdivovat budete středověké komory, stopy pro sázení ohněm a nahlédnete do nejnižšího místa hornoměstského podzemí. Rezervace je nutná na www.hornimestopodzemi.cz.
Prohlédnout si velkoformátové fotografie podzemních štol a chodeb v Horním Městě pak můžete v rýmařovském muzeu. Unikátní snímky, které zachycují různé části starého důlního díla, zejména jeho neustálou proměnu, pořídil fotograf Radovan Kukutsch. Obdivovat tak budete nejen věci opravdu staré, ale i zcela nové. Podle slov samotného autora, chce ukázat lidem, jak vypadá svět pod jejich nohama, místo, které je plné historie a tajemství.
Výstava potrvá do 27. dubna 2025, takže máte dostatek času si ji prohlédnout a nechat se unést atmosférou podzemních prostor. Městské muzeum Rýmařov vás zve rovněž na přednášku "Zdař Bůh!" Historie a současnost hornictví v Horním Městě. Uskuteční se ve čtvrtek 10. dubna 2025 v 18 hodin. Přednáší Radovan Kukutsch.

Oslavy vody každoročně připadají na 22. březen, kdy si lidé připomínají její význam a nutnost udržitelného nakládání s vodními zdroji. Tato tradice byla zahájena v roce 1993, kdy Valné shromáždění Organizace spojených národů vyhlásilo 22. březen Světovým dnem vody. Každoročně si ho připomínají rovněž Priessnitzových lázních Jeseník, v nichž si léčbu bez této životodárné tekutiny nedovedou vůbec představit.
Už ve středu 20. března 2025 můžete vyrazit na Vycházku po pramenech. Komentovaná procházka s Jiřím Glabazňou začíná v 15.15 hodin. Přednášku Géniové živé vody o Vincenzi Priessnitzovi, Viktoru Schaubergerovi a dalších osobnostech, které se zabývaly nejneobyčejnější látkou na planetě Zemi – vodou si vyslechnete ve čtvrtek 21. března od 19 hodin v Zrcadlovém sále. V pátek 22. března od 20 hodin zde zahraje místní hudební skupina Hanulík brothers a Zdislava Začalová.
Na výlet k Nýznerovským vodopádům do okolí městečka Žulová, kde se těžil kámen a v korytu Stříbrného potoka je jaře obzvláště působivá vodní kaskáda, se můžete vydat v sobotu 23. března. A večer si poslechnout cestopisnou přednášku cestovatele Libora Turka Voda světa.

Kniha Brateček z Bretnova etnografa jesenického muzea Matěje Mately přináší dvacítku zajímavých lidských osudů spjatých s Jeseníky a zdejším krajem. Na stránkách ožívají nadšení vlastivědci, rázovití lesníci, ale také rusínští vojáci, odpůrci nacismu či podivínský lovec zmijí, a to v časovém rozpětí od první poloviny 19. století až do 80. let století minulého.
Knihu si už nyní můžete koupit ve Vodní tvrzi v Jeseníku a v pátek 14. března 2025 se zúčastnit slavnostního křtu. Besedovat s autorem můžete také ve středu 19. března ve Vrbně pod Pradědem, kde akce spojená s autogramiádou začíná v 18 hodin ve Střeše. Kniha bude na místě ke koupi.
Pokud by někomu nevyhovoval termín besedy ve Vrbně, má příležitost vice se dozvědět ve čtvrtek 20. března v Bruntále od 18 hodin v učebně gymnázia. Pak Matěj Matela představí knihu 1. dubna v Rapotíně a 3. dubna ve Vidnavě.
Matěj Matela se narodil v roce 1992 v Bruntále, vyrostl ve Vrbně pod Pradědem. Od roku 2018 pracuje ve Vlastivědném muzeu Jesenicka. Při své práci se nejčastěji soustředí na střípky kulturního dědictví původního německého obyvatelstva Jeseníků a podhůří, především se zaměřuje na historii místního lesnictví, lidovou slovesnost a zajímavé osobnosti a pábitele. Dvacet nejinspirativnějších osudů zařadil do svého literárního debutu Zvoník z Cukmantlu (2022). Mimo hlavní pracovní zaměření nezapomíná na svůj vystudovaný obor – překládá srbskou beletrii a poezii.

Unikátní výstavu O umění kuchařském, která představuje nejvzácnější a nejzajímavější kuchařské publikace z knižního fondu Vědecké knihovny v Olomouci, připravili od čtvrtku 6. března 2025 v Městském muzeu v Krnově. Výstava ve Flemmichově vile mapuje více než pět století kulinářské historie, přičemž každá z knih nejen uchovávala recepty, ale také ovlivňovala společenské chování a kulturní zvyky.
Na výstavních panelech s texty a fotografiemi se seznámíte s 27 knihami. Uvidíte třeba kuchařku De honesta voluptate z roku 1503, jejíž autor, italský humanista Bartholomeo Sacchi, se zasloužil o vznik jednoho z prvních odborných děl na téma stravování.
České kulinářské dědictví je zastoupeno Kuchařstvím alchymisty Bavora Rodovského, vydaným v roce 1591. Bavor Rodovský je tak autorem nejstarší české tištěné kuchařky. Nechybí ani známá Domácí kuchařka Magdalény Dobromily Rettigové, jejíž recepty jsou stále součástí českých domácností.
Expozici doplňuje katalog s informacemi o vystavených tiscích. Novinkou je kapitola s vybranými historickými recepty, které si můžete vyzkoušet i doma. Zajímavostí výstavy je replika historické kuchyně a jedna z nejmenších kuchařek na světě Vídeňská kuchařka (Wiener kochbuch) z roku 1906. Její rozměry činí jen 24 × 22 mm. O historii kuchařských knih i o tom, jak se v průběhu pěti století vařilo, se v muzeu dozvíte do 20. dubna 2025.

S blížícími se svátky jara se v mnohých obcích i městech konají bujné oslavy, které dříve předcházely dlouhému půstu. Masopustního reje s voděním medvěda, veselými zpěvy a hodokvasem se můžete v sobotu 1. března 2025 zúčastnit ve Zlatých Horách. Sraz je u kostela, odkud tradiční průvod vyjde v 10 hodin a směřovat bude k nádraží.
Tanec, zpěv, koláčky a legraci zažijete od 14 hodin v sobotu 1. března ve Starém Městě u Bruntálu. Účastníci se potkávají na novém chodníku mezi Bruntálem a Starým Městem. V průvodu určitě nebudou chybět tradiční masopustní postavy, jako je medvěd, kůň, smrťák, kohout, bába s nůší, ale fantazii se meze nekladou, takže každá maska je vítána. Ta nejlepší získá hodnotnou cenu a každé dítě v kostýmu dostane sladkou odměnu. Hodování pak bude pokračovat v cíli pochodu - na hřišti. Zde je připraveno bohaté občerstvení s taneční zábavou do pozdních nočních hodin.

Ještě do neděle 23. února 2025 stihnete v Galerii Octopus muzea v Rýmařově navštívit výstavu obrazů a kreseb Marie Kodovské a Jana Koloczka s názvem Kouzelníci přírody. Seznámíte se tak s neotřelými díly významné rýmařovské básnířky a malířky a opolského neprofesionálního sochaře a malíře, kteří jsou řazeni do kategorie art brut – česky obvykle překládaného jako umění v surovém stavu.
V pátek 21. února od 17 hodin se koná speciální program, na nmž bude představen katalog k výstavě a promítnut propagační film. Kromě toho je připraveno promítání dokumentárních filmů s názvem – Inni. Sztuka jest tam gdzie nikt nie szuka - Jiní. Umění je tam, kde jej nikdo nehledá. Soubor filmů přináší samostatné medailony originálních spontánních autorů, outsiderů z oblasti Mazowsze v Polsku. Další snímek s názvem Le jardin botanique d´Anna Zemánková - Botanická zahrada Anny Zemánkové je věnován olomoucké rodačce, která patří k nejmagičtějším autorkám art brut. Její originální výtvarná díla působí na diváka jako herbář fantastické mimozemské flóry, či jako svébytný imaginární svět. Právě na tento podstatný a určující rys její tvorby se zaměřil francouzský režisér ve svém pozoruhodném dokumentárním snímku.